Špicí tábor 2019
V roce 2019 jsme vůbec poprvé jeli na špicí tábor do Krušných hor. Narazili jsme na chatu v Kryštofových Hamrech jménem KoloBěžky. Majitelé objektu jsou velmi přátelští a dokonce se aktivně zabývají výcvikem asistenčních psů.
Špicího tábora se zúčastnilo 11 osob, 9 špiců a 1 "nešpic".
Sobota 27.7.
První den přijeli všichni účastníci. Někdo dřív, někdo později. Odpoledne jsme si rozdělili pokoje a ubytovali se. Jeden účastník s hnědým špicem přijel s tím, že chce spát ve stanu, tak si na velké zahradě postavil stan. I tak lze strávit společný týden.
Po příjezdu nejpočetnější smečky jsme nechali psy vylítat po zahradě, ti odvážní okusili malý bazének s vodou. Není divu, panovalo dost teplé počasí. Odpoledne nás trochu zmohlo, chvíli jsme se i prospali a v podvečer (okolo 18 h) jsme se všichni sešli v malé hospůdce, která je v těsné blízkosti chaty. Tam jsme si všichni dali jídlo a pivo. S paní hostinskou jsme se pak dohodli na další společné večeři v pondělí.
Večer jsme strávili ve společenské místnosti. Povídali jsme si, co se za ten rok přihodilo (co jsme se neviděli) a následovala společenská hra Activity. Vlastně skoro každý večer jsme hráli nějakou deskovou společenskou hru.
Neděle 28.7.
O špicím táboře se začínáme probouzet po osmé hodině. Snídaně je zcela individuální a pak přemýšlíme o programu. Ten je zcela volný. Jedna část jela do Německa se projet po unikátní želežniční trati. Druhá část pak vyrazila na pěší výlet po německé hranici až do Černého potoka a zpět (15 km). Odpoledne k nám přijela velmi milá návštěva. Chvatelka hnědých špiců Steffi se šestičlennou smečkou přijela se k nám podívat až od Lipska.
Po příchodu na chatu jsme si všichni dali jídlo a večer jsme opět strávili ve společenské místnosti.
Pondělí 29.7.
Na ponděli jsme vymysleli krátký společný výlet na vodní přehradu Přísečnice, která slouží jako zdroj pitné vody pro okolí. Pak jsme po nádherné horské cestě udělali kolečko zpátky k chatě. Cestou jsme narazili na spoustu klouzků. Bylo jich fakt hodně. Po příchodu domů pak 4 účastníci odjeli na nákup do Billy v nedalekých Vejprtech. Po šesté hodině jsme se všichni sešli na společné večeři. Večer jsme začali zpracovávat to kvantum hub, co jsme našli a začali si dělat kotel bramboračky na další dny.
Úterý 30.7.
V úterý byl volnější program. Část šla na pěší výlet po hranici (tentokrát na druhou stranu, část jela na Měděnec a část zůstala na chatce. Odpoledne jsme pak vypustili všechny špice najednou (samozřejmě toto probíhalo každý den), ale zrovna dnes to byla úplně největší legrace a vznikly i moc povedené fotky. Večer jsme si dali výbornou bramboračku a si povídali spolu a našimi miláčky.
Středa 31.7.
Ve středu dopoledne naše pejsky čekal výšlap na nejvyšší vrchol v okolí - Jelení horu (994 m). Na vrcholku dostali pejskové výborné kapsičky a kochali jsme se přírodou. Výhled do okolí nebyl vůbec dobrý, byla mlha a drobně pršelo. Příště si to musíme zopakovat za lepšího počasí. Odpoledne jela většina do hornické obce Kovařská do zdejší štoly a do restaurace. Večer jsme strávili ve společenské místnosti.
Čtvrtek 1.8.
Na programu byl společný celodeňák do Božího Daru. Prošli jsme si okruh "Ježíškova cesta" Je to stezka s několika zastaveními s různými úkoly. Na začátku trasy byl k dostání malý průkaz, kam se zapisovali splněné úkoly. My, "zarytí špicaři" jsme ty průkazky nadepsali jmény našich pejsků a svědomitě jsme jim pomáhali s řešením. Potom jsme ještě navštívili božídarská rašeliniště, kde rostou i dost vzácné rostliny. Po návratu do Božího Daru jsme zašli do restaurace a pak jeli spokojeně domů. Páníčci byli dost unaveni, ale pejskové. Ti ještě lítali po zahradě, měli spoustu energie až do večera.
Pátek 2.8.
Poslední den před odjezdem byl spíše odpočinkový. Někteří pejskové jen tak běhali po zahradě, páníčci spíše relaxovali. Našla se však dvojice nadšenců, která se svými miláčky podnikla 18 km dlouhou túru. Jinak na táboře vládl klid a pohoda. Stěžejní akce dne přišla až odpoledne. Přijela paní domácí s mladou fenkou retrívra, která je v zácviku a učí se na asistenčního psa. Ukázala nám její poslušnost a šikovnost, co umí a co musí aportovat. Udělala nám i krátkou a zajímavou přednášku o výcviku asistenčních psů.
Paní se zabývá i canisterapií a dokonce jeden její "klient" je malý špic z CHS "z Moravského vikýře".
Poslední večer špicího tábora jsme si udělali táborák a mňamky měli úplně všichni. Všichni pejskové pak hráli fotbal. Proháhěli se s míčem na minihřišti na velké zahradě. Všichni jsme si to náramě užili a dohodli se, že příští rok si to na stejném místě zopakujeme. Jen bychom rádi, kdyby naše patra se o něco rozšířila. Noví páničci jsou srdečně zváni.
Sobota 3.8.
Nastal čas balení a loučení. Brzy dopoledne přijel pan s paní domácí a my u nich hned si zarezervovali termín tábora 25.7. - 1.8.2020. Kolem desáté hodiny jsme se začali rozjíždět do svých domovů a slíbili si účast na špicím táboře 2020.